Keltské náboženství
Náboženství Galie se nám zachovalo jen z římských zápisků. Ceasar mluví o jednom nejvyšším Bohu, kterého ztotožňuje s Merkurem a o čtyřech jiných bozích, které srovnává s Minervou, Apollonem, Marsem a Jupiterem. Ve světle archeologie se zdá být toto tvrzení pravdivé. Merkur může být ten, jehož sošky se nám dochovaly a kterého Irové nazývají Lugh. Jeho jméno se také objevuje v mnoha místních jménech.Lugh (neboli Lug) byl synem a zároveň manželem bohyně Epony a byl jedním z hlavních keltských božstev. Měl patronát nad rolnictvem a řemeslníky. Byl také bohem Slunce a zároveň otcem ostatních Bohů. Splýval s bohem života a smrti Cernunnem, který býval zobrazován s jeleními parohy. Epona, (tzv. bohyně s koněm). Velká matka a Země. Jejím mužským protějškem byl Teutates. Oba lze těžko rozlišit, protože splývají s ostatními božstvy. Kůň provázel zemřelé do záhrobí a zároveň byl i symbolem Slunce. Velmi často se objevuje na keltských předmětech a mincích. Prolínání božstev je vidět i na Belenovi, který byl bohem Slunce a jasu, nebo na hromovladci Taranisovi, který vyžadoval lidské oběti. Dalšími bohy byli: Esus, bůh stromoví, který také vyžadoval lidské oběti, Sucell a Nant, což byli letní bohové. A dále třeba irská Brighid, která bývá spojována s poezií, lékařstvím a technikou. Jednotlivá božstava mají jiná jména podle místa, kde se vyskytují. Keltové mají množství bohů dvojitých či trojitých, trojhlavých nebo čtyřhlavých a mnoho heroů, které je těžké rozlišit od Bohů. Dále zde také byly posvátné zvířecí bytosti - kanec, kůň, býk, kohout nebo medvěd. Někteří byli například průvodci do podsvětí, jiné ale zastupovali samotné božstvo. Posvátné ale byly i rostliny - např. dub, habr, jmelí. V keltské literatuře je připomínán posvátný háj Drunemeton. Uctívány také byly vrcholky hor, řeky a prameny, zde ale šlo o přežitky z dob mnohem starších.
Již v laténských vrstvách byly nalezeny první keltské chrámy. Měli odbělníkovou konstrukci z nasucho kladených kamenů, která patrně nesla obdélníkovou kultovní stavbu. Bohoslužbou se zabývali druidové, což byla uzavřená třída lidí doplňovaná syny z předních rodin a byla přímo spjata s vádnoucí třídou. Je možné, že existovali i druidské rodiny. Tím by vznikla zvláštní společenská vrstva mající mnohé výhody, např. zproštění daní a vojenských povinností. Měla v rukou veškeré soudnictví a jistě i velký vliv na celý život kmene. Co bylo u Keltů obvyklé jsou lidské oběti. Obvykle jim byla setnuta hlava či rozbita rituálními mlaty. K poctě boha Teuta byli lidé topeni, k poctě Esově věšeni na stromi. Obětmi si lidé vyprošovali příznivý průběh závažných událostí, dobrou úrodu, ochranu stád a dobré zdraví. Keltové věřili v posmrtný život a v převtělování duší. Ale oběti nebyly jenom lidské a krvavé, ale třeba i zbraně a zbroj z kořisti nebo zlato a stříbro.